Tento chlebovník je méně známý příbuzný asijských chlebovníků, který má však nedozírný význam pro ekosystém i obyvatelstvo afrického kontinentu.
Říše: Plantae (rostliny)
Oddělení: Magnoliophyta (rostliny krytosemenné)
Třída: Rosopsida (vyšší dvouděložné rostliny)
Řád: Rosales (růžotvaré)
Čeleď: Moraceae (morušovníkovité)
Rod: Treculia (chlebovník)
Druh: Treculia africana (chlebovník africký => divoký džekfruit)
Oddělení: Magnoliophyta (rostliny krytosemenné)
Třída: Rosopsida (vyšší dvouděložné rostliny)
Řád: Rosales (růžotvaré)
Čeleď: Moraceae (morušovníkovité)
Rod: Treculia (chlebovník)
Druh: Treculia africana (chlebovník africký => divoký džekfruit)
Chlebovník africký patří do čeledi morušovníkovitých a svůj původ má v pralesích západní Afriky. Vyskytuje se v pralesích a lesnatých savanách subsaharské Afriky, na Svatém Tomášovi a Princově ostrovu a byl introdukován i do madagaskarských pralesů. Vyskytuje se až do nadmořské výšky 1 500m, vyhovují mu humózní půdy s dostatkem vláhy, neprospívá mu slaná voda.
Rozlišuje se ve třech podruzích:
- Treculia africana africana – vyskytující se v západní Africe, má největší plody ze všech podruhů, obsahující nejvyšší denzitu semen. Zároveň je tento podruh nejplodnější.
- Treculia africana inversa – rostoucí od centrální Afriky po Zambii, má nejmenší plody.
- Treculia africana mollis – roste od Jižního Súdánu po Mosambik a je introdukován i na Madagaskar.
Je to hustě olistěný, stále zelený strom, dorůstající do výšky až 30m, ojediněle i více disponující mohutným kmenem s průměrem okolo 3m a silnými větvemi. Kůra větví je hladká šedá, postupem času zrzaví a hnědne. Listy jsou jednoduché, vejčité, o velikosti cca 30x20cm, tmavě zelené, ze spodu světlejší s chloupky, mladé listy mají žlutočervený nádech. Samčí i samičí květy rostou na jednom stromě, jsou žlutohnědé o velikosti okolo 2,5-10cm. Kulovité plody o velikosti fotbalového míče (cca 40cm průměr) rostou z kmenu nebo silných větví.
Plod, vážící 8-15kg, je potažen slabým žlutozeleným obalem s nesčetnými, tupými, až 0,5cm dlouhými výstupky. Plod obsahuje velké množství 1cm velkých oranžových semen, uspořádaných kolem středového vřetena, obalených houbovitým žlutohnědým obalem, který vytváří dužinu plodu.
Strom plodí již pátým rokem růstu.
Ilustrace: Chlebovník africký (Treculia africana)
V některých oblastech Afriky, například v Nigérii, bývá pěstován jako užitkový strom a to pro své plody a léčebné účinky. Odvar z listů a větviček bývá používán proti černému kašli a pomáhá i proti zanícení ran. Ve směsích s různými bylinkami se používá jako antiseptický prostředek a dezinfekčním účinkem, na afty, revma, paradentózu, míza se podobně jako u ostatních chlebovníků používá při zácpě, jelikož latex, obsažený ve všech částech rostliny je silně projímavý. Odvar z listů snižuje krevní tlak a dietou, kdy se pojídají pouze plody dochází ke snížení hladiny cukru, přesto že plody jsou bohaté na sacharidy a bílkoviny, obsahují málo vlákniny, minerálních látek a tuku.
Plody bývají vařeny a zpracovávány stejně jako u chlebovníku Artocarpus altilis nebo u džefruitu Artocarpus heterophyllus. Listy jsou zkrmovány zvířatům. V Malawi jsou plody oblíbené kočkodany diadémovými (Cercopithecus mitis), v Tanzanii paviánci kipunji (Rungwecebus kipunji) a mangabeji (Lophocebus), ale nejvíce vešly v patrnost zprávou z roku 2009, uveřejněnou v časopisu „Primáti„, o šimpanzech hornoguinejských v pohoří Nimba, na hranicích Libérie, Guiney a Pobřeží Slonoviny. Jednalo se o zprávu, že šimpanzi sbírají plody a dvěma různými nástroji je porcují na menší kousky, aby se jim lépe pojídaly.