Je častým hostem mnoha univerzitních kolokvií. Je členem Maison des Ecrivains (Domu spisovatelů) a SACD. Byl členem poroty třetího ročníku Her Frankofonie na Madagaskaru a porotě čtvrtého ročníku v roce 2001 v Ottawě předsedal. Získal řadu cen a ocenění: např. Grand Prix Tchicaya U Tam´Si (v roce 1993 za hru La Fable du cloitre des cimetieres), Grand Prix za nejlepší novelu ve francouzském jazyce (v roce 1994 za Les Travaux d´Ariane), Chilcote Award Winner Festivalu v Clevelandu (v roce 1997 za La Fable du cloitre des cimetieres). Jeho hry byly uvedeny v mnoha zemích, např. v ženevských divadlech Théâtre Spirale a Théâtre de Poche, Théâtre Daniel Sorano v Dakaru, v Cleveland Theatre v USA, Didiga Théâtre na Pobřeží slonoviny, Divadelní konzervatoři v Montrealu, Centru Wallonie-Bruxelles v Paříži, na Avignonském festivalu, Mezinárodním festivalu frankofonie v Limoges, v Lille v rámci Afrique en Créations (Tvůrčí Afrika) či na festivalu na Guyaně.
Caya Makhele
Caya Makhele (1956) patří k nejvýznamnějším africkým autorům nové generace frankofonní subsaharské literatury. Dramatik, prozaik, autor píšící pro děti a mládež, divadelní režisér, vydavatel. Pochází z Konga, od roku 1983 žije v Paříži. Dříve než se začal cele věnovat literární práci, pracoval ve Francouzském kulturním středisku v Brazzaville, jehož je spoluzakladatelem. Na půdě Institutu se setkal s předními konžskými literáty. Zejména přátelství se Sony Labou Tansi a Tchicaya U Tam´ Si mělo pro jeho tvorbu klíčový význam. V roce1980 založil Théâtre d´Art Africain (Africké umělecké divadlo), které hostovalo v Africe i v Evropě. V roce 1993 se spolu s Françoise Ligier podílel na vydání knihy Textes et Dramaturgies du Monde (Texty a světová dramaturgie, nakladatelství Lansman) a v roce 1995 spolu s François Campanou tematicky připravili 48.číslo časopisu Alternatives Théâtrales pod názvem Théâtres d´Afrique Noire (Divadla černé Afriky). Paralelně s těmito aktivitami založil divadlo L´Acoria, jehož název později převzalo nakladatelství, které v současnosti řídí. Organizoval první ročník festivalu Rencontre Afrique-Brésil (Afro-brazilská setkání) v brazilské Vitorii. Ve Francii a několika dalších zemích, jako např. Senegal, Belgie, Švýcarsko, Kongo či Džibuti, vedl workshopy tvůrčího psaní.
Jeho zatím nejslavnější hru La Fable du cloitre des cimetieres (Bajka o lásce, pekle a márnici), vydal Divadelní ústav Praha v edici Současná hra v překladu Michala Lázňovského.