Budoucnost Azawadu a krize v Mali
Na začátku roku 2012 Tuaregové z Národního hnutí za osvobození Azawadu (MNLA) a džihádisté různých frakcí jednostranně deklarovali nezávislost severního Mali. Africká Unie však nový stát odmítla respektovat, zejména s ohledem na spojení s al-Káidou. Následný vývoj dal obavě o osud severního Mali za pravdu. V polovině roku islamisté vytlačili Tuaregy na okraj dění a převzali hlavní roli. Do povědomí veřejnosti se nesmazatelně zapsali ničením mauzoleí z 15. století ve starobylém městě Timbuktu, zapsaném na seznamu UNESCO. Tato bezbřehá neúcta ke kulturnímu dědictví lidstva, postupná bezpečnostní destabilizace okolních států a útoky na jižní část Mali, odstartovaly mezinárodní akci. Začala vojenské operace mezinárodního společenství v Mali.
Politická nestabilita v regionu západní Sahary „začala“ v lednu 2012. Několik let trvající bojůvky v tuarežských městech proti vládě Mali (velká povstání v letech: 1960, 1990 a 2006) byly oživeny libyjskými zbraněmi a návratem žoldáků z armády plukovníka Kaddáfího po válce v Libyi. Tuaregové vytvořili osvobozenecké hnutí s názvem Národní hnutí za osvobození Azawad. (Azawad je tuarežský název severního Mali). Tuaregové se dále spojili s několika skupinami džihádistů a zahájili povstání za osvobození Azawadu.
K úspěšnosti odtržení severního Mali přispěl vojenský převrat z 22. března 2012, když se vzbouřili vojáci a svrhli vládu prezidenta Amadou Toumani Touré, měsíc před plánovanými volbami. Vojáci vedení kapitánem Haya Amadou Sanogo, kteří obdrželi výcvik ve Spojených státech v letech 2004 a 2010, byli rozhořčení přístupem vlády k povstání na severu Mali. Vojenský převrat ale nenašel pochopení u mezinárodního společenství, převrat byl považován za větší hrozbu pro demokracii v Africe, než hrozba možného šíření povstání na severu. Převrat tak byl ve své podstatě kontraproduktivní. Navíc v tu dobu měli Tuaregové jisté sympatie části západní společnosti.
V dubnu díky sankcím vůči vojenské vládě v Mali a ztrátě celé severní poloviny země, kapitán Sanogo souhlasil s vytvořením přechodné vlády a brzkým vyhlášením voleb.
6. dubna 2012 vyhlásilo MNLA nezávislost Azawadu, několik dní poté, co bylo dobyto Timbuktu. 12. dubna byl do úřadu prezidenta uveden bývalý odborář a politický vězeň Dioncounda Traoré. Přechodná vláda přesto nedokázala nastolit politickou stabilitu a vojenská junta stále zasahovala do jejího chodu. Neschopnost Malijců najít politickou reprezentaci země oddalovala mezinárodní vojenskou intervenci na severu země.
26. května došlo ke vzniku islámského státu Azawad. MNLA souhlasila s islamisty na striktním uplatňování práva šaría. Podpora osvobození severního Mali tímto aktem ztratila část mezinárodní sympatie.
V červnu 2012 začali islamistické milice Ansar Dine, Mujao a al-Káidy vykonávat v Azawadu právo šáría – fyzické mrzačící tresty, zákaz hudby z rádia, zákaz cigaret, ženy jsou vyřazovány z veřejného života. Do svých řad džihadisté zapojili i nezletilé.
Koncem měsíce zničili mauzoleum Sidiho Mahmúda a dvě další hrobky. Podpora povstání u veřejnosti vzala za své.
Díky vládě islamistů opouští během července sever Mali desítky tisíc lidí. Na sever Mali naopak směřují džihádisté z celého světa, podpořit své bratry ve zbrani.
MNLA je po několika vojenských srážkách s islamisty vypuzena z hlavního vojensko-politického proudu. Respektive Tuaregové ztratili jakoukoliv kontrolu na vývojem v Azawadu. Ve své podstatě promarnili jedinečnou možnost vytvořit si samostatný stát nebo větší autonomii v rámci Mali.
V jižním Mali se začaly formovat civilní domobrany v reakci na postup islamistů na severu, jelikož lidé viděli rezignaci vlády i armády na řešení bezpečnostní situace a neochotu OSN nějak reagovat. Následně armáda souhlasila se začleněním do jejích struktur.
12. října Rada bezpečnosti OSN vedená Francií přijala usnesení o „připravenosti“ reagovat na žádost Mali s vojenskou pomocí na severu země. Podrobný plán měl být předložen do 45 dnů. ECOWAS nabídl, že do země vyšle 3000 vojáků.
V prosinci mají džihádisté sever Mali plně pod kontrolou. Islamisté vydělávají peníze rozprodáváním kulturních památek, pašováním drog a obchodem s lidmi. Aby toho nebylo málo, vojenská junta na jihu země zatkla premiéra země Cheick Modibo Diarru a donutila ho k rezignaci. Tento akt opět zvýšil pochyby o udržitelnosti mezinárodního plánu na kontrolu severu země. Diplomaté, aktivisté za lidská práva a analytici se proto domnívají, že armáda si nadále drží moc a jakákoliv pomoc tak postrádá legitimitu.
20. prosince Rada bezpečnosti OSN přesto jednomyslně schválila rezoluci o vyslání tisíce afrických vojáků do Mali. Intervence se však odložila, protože se Francie obávala, že bez fungující maliské armády nepůjde dosáhnout politické stability.
10. ledna 2013 zahájili džihádisté útoky na jih Mali. Podařilo se jim dobýt město Konna, které bylo pod kontrolou armády a bylo považováno za pevnost proti islamistům ze severu. Maliský prezident Traoré zasílá depeši prezidentu Francie François Hollandovi a předsedovi Rady bezpečnosti OSN o okamžitou pomoc.
11. ledna se do bojových operací zapojují vojska Francie, která posiluje vojenskou přítomnost na 2500 mužů. Vojenská operace nese jméno „Serval“.
Džihádisté pohrozili, že podniknou útok na Bamako.
16. ledna Francie zahájila letecké útoky na pozice džihádistů na severu Mali. K prvním úderům došlo na základny a výcvikové tábory teroristů u města Gao na východě Mali.
V reakci na rozhodnutí alžírské vlády, umožnit přelety francouzských stíhačů a dopravních letadel vzdušným prostorem, skupina islamistů z Al-Mulasamín, pod vedením teroristy Mochtára Belmochtára, provedla útok na těžební stanici v Amenas a zajala stovky civilistů. Při „osvobozovací akci“ alžírské armády zahynulo okolo pěti desítek rukojmích a všichni teroristé.
20. ledna sdělila Francouzská vláda, že postup islamistů byl odražen.
Při transportu francouzského vojenského materiálu do Mali nabídlo svou pomoc i Rusko, jelikož Francie nemá dostatek přepravních leteckých kapacit. Dopravu zajišťují Britové. NATO se do akce nezapojilo, pouze někteří členové podpoří materiálně a logisticky francouzské operace.
Francie má dále v plánu, že po zajištění fronty, zapojí do bojů africké vojáky ECOWAS. Francie má též v plánu islamisty ze severu Mali zcela odstranit.
Ve městě Gao po zničení vojenských základem islamistů mladí lidé zlynčovali islamistického policejního komisaře, který nechal popravit novináře. Tato akce je silným signálem odporu obyvatel proti islamistům v Azawadu. Stejné zprávy přichází z Timbuktu, kde lidé „bezpráví“ od islamistů těžce nesou. Říkají, že ozbrojenci si ve městě dělají co chtějí.
21. ledna alžírští džihadisté vydali prohlášení, že pokud Francie bude nadále provádět vojenské operace v Mali, budou útočit na civilní cíle v Alžírsku.
Islamisté v Timbuktu navíc začali ničit zbylá mauzolea ve starobylém městě Timbuktu.
Francouzské a maliské jednotky vstoupily do města Diabaly na východě země, které minulý týden obsadili islamisté. Před příchodem armády se stáhli.
Francie zvažuje, že nechá určitý prostor během vojenské operaci i k politickým jednáním. Tím by se nabídl prostor pro Tuaregy z MNLA, kteří 15. ledna nabídli svou pomoc Francii při bojích proti islamistům. Nikdo však neví, jakou silou disponuje. Tuaregové se obávají odplaty maliské armády. Několik případů odplaty bylo hlášeno z okolí Sévaré.
Francie odhaduje celkové náklady na vojenskou operaci na 500 milionů dolarů (375,4 milionů eur).
22. ledna – Podle výpovědí svědků se zdá, že část rebelů jsou bývalí vojáci, kteří hledali lepší platové podmínky.
Dnes také začala Americká armáda přepravovat francouzské vojáky a vybavení do Mali, tzn. rychle, efektivně a hlavně ve velkém.
23. 1. – Podle Mezinárodní federace pro lidská práva (FIDH) provedla maliská armáda řadu poprav civilního obyvatelstva, jelikož neměli doklady totožnosti. Armáda zprávu popřela.
25. ledna – Po zprávách, že postupující malijští vojáci popravují Araby i etnické Tuaregy, armáda USA přiznala, že špatně vycvičila maliské vojáky, nevštípila jim „etické hodnoty a vojenský mravní ráz“. „Soustředili jsme se téměř výlučně na taktické a technické záležitosti,“ připustil velitel sil USA v Africe (Africom) generál Carter Ham.
Maliští a francouzští vojáci převzali kontrolu nad městem Hombori, které leží asi 160 km od města Gao.
26. ledna obsadili Francouzi město Gao.
27. ledna – Francouzští vojáci zamířili k městu Timbuktu. Další pomoc francouzské intervenci v této západoafrické zemi mezitím slíbily Spojené státy.
28. ledna – Francouzské jednotky obsadily letiště v Timbuktu. Nečelily žádnému odporu. Město dál drží islamisté, ale většina se jich stáhla na sever země.
Francouzi na večer vstoupili bez odporu do Timbuktu.
29. ledna – Timbuktu je v rukou francouzské armády.
Islamisté na útěku zapálili několik budov včetně knihovny obsahující cenné rukopisy, které se datují až do 13. století. 3000 jich bylo zničeno!!!! Dále zničili telefonní a elektrickou síť.
Africká unie přislíbila na vojenské operace 50 mil. USD, Japonsko daruje 120 mil. USD na stabilizaci regionu. Mezinárodní měnový fond poskytne Mali nouzový úvěr ve výši 18,2 mil. USD. Vojenská operace v Mali by měla stát až 950 mil. USD.
Velká Británie vyšle na severozápad Afriky zhruba 350 vojáků, aby tam podpořili francouzské jednotky v boji proti islamistům.
Nakonec zahraniční dárci slíbili Mali pro boj s islamisty na konferenci v Addis Abebě víc než 455 miliónů dolarů. 30. ledna – Francouzi obsadili poslední velké město na severu Mali – Kidal.
Francie naléhá, aby nyní převzali kontrolu nad severním Mali vojáci Africké Unie. Dosud měli štěstí a žádné oběti ve svých řadách. Hollande by byl rád, aby to tak zůstalo. Stále hrozí nebezpečí partyzánské války a nikdo neví, kam utekli islamisté. Prý se skrývají v horách na sever od Kidalu.
David Cameron dnes navštívil Alžírsko – tématem jednání bude válka v Mali a předchozí „osvobození“rukojmích.
31. ledna – Francouzi v Kidalu podle posledních zpráv zatím neopustili letiště. Město je stále v rukou rebelů.
Dnes ráno město Kidal islamisté opustili a Francouzi ho obsadili.
3. února – Francouzský prezident Francois Hollande navštívil Mali.
Francouzská bojová letadla v neděli podnikla 30 náletů na základny a sklady paliva maliských rebelů na severu země.
4. února – Tuaregové oznámili, že dopadli dva čelní představitele islamistů v Mali.
5. února – Do Kidalu dorazili vojáci Čadu na pomoc silám Francie, jelikož Tuaregové v oblasti nechtějí maliskou armádu, protože se bojí pomsty.
21. února – Ve městě Gao vypukli boje mezi islamisty a maliskou armádou.
23. února – Čadská armáda ve spolupráci s USA zahájila operace v pohoří Ifoghas na severu Mali. Při operaci se jim podařilo zneškodnit pět vozidel a 65 rebelů/islamistů. Při bojích zahynulo i 13 čadských vojáků.
v únoru – Francouzi zapojili do bojů proti islamistům tuarežské bojovníky z MNLA (bývalé separatisty)
1. března – Podle čadského prezidenta Idrisse Debyho jeho armáda v severním Mali zabila hlavního představitele al-Káidy v severní Africe – Abdelhamida Abou Zeida.
1. 4. Čeští vojáci začali plnit své úkoly v rámci vojenské mise Evropské unie v Mali. (Pozn.: Časká armáda operuje v Mali i dnes.)
8. 4. Francouzská armáda zahájila rozsáhlou vojenskou operaci s cílem vyčistit severní Mali od zbytku islamistů a vojenských skladů. Operace se účastní na 1000 vojáků. Měla by to být poslední velká operace před plánovaným stažením armády z Mali.
