Celý rok čekal Ramesse II. na příznivé věštby a stejně tak na zprávy od svých špionů v Sýrii, kteří měli za úkol zjistit sílu a pozici chetitského vojska. V roce 1274 se konečně dočkal obojího. Rozdělil své vojsko do čtyř částí, které pojmenoval podle bohů Amona, Ra, Ptaha a Seta. Celá armáda čítala okolo 5 000 jedinců. Chetitská armáda údajně tento počet převýšila o celou třetinu.
Po dvou měsících pochodu dosáhli místa i pozice vhodné pro boj a Ramesse rozestavil své vojsko do útočné formace. Při čekání na část pojmenovanou po bohu Ptahovi se podařilo chytit chetitské špehy, kteří po krutém mučení prozradili dílu a pozici chetitské armády. Ramessovi se nezdálo výhodné nečekat a okamžitě udeřit na chetitské vojsko. Egyptské vojsko se utábořilo, aniž by Ramesse tušil, že Muvatališ II. chystá léčku. Chycení špehové byli vysláni schválně a chetitské vojsko bylo ve skutečnosti blíž a silnější, než Ramesse čekal. Zatímco Ramesse se svým vojskem čekali na zbytek armády, Chetité zaútočili.
Nejprve údajně zcela rozprášili Amonovu část armády a přeživší hledali záchranu v táboře. Ramesse se dovolával pomoci svého patrona, boha Amona a zaútočil. Podařilo se mu vnést klid do obranných linií a zastavit postup chetitských vojáků. V příhodnou chvíli dorazila poslední část armády a okamžitě zasáhla do boje. Egypťané natlačili chetitské vojáky do řeky, mnoho jich pobili a mnoho se utopilo. Muvatališ mohl poslat do boje ještě záložní jednotky, ale z nějakého důvodu se rozhodl pro stažení svých vojsk a ani Ramesse nepronásledoval nepřátelské vojáky.
Ačkoliv bitva skončila spíše nerozhodně, Ramesse ji později vydával za své velké vítězství. Stejně tak ji za své velké vítězství vydával i Muvatališ. Ať už to vnímali oba panovníci jakkoliv jisté je, že se oba sešli a podepsali první mírovou smlouvu v dějinách, která nikdy nebyla porušena žádným z následovníků obou panovníků. Zahrnovala podmínky týkající se téměř každé oblasti vzájemných vztahů, včetně vzájemné ekonomické pomoci. Samotný Kadeš zůstal Chetitům. Oba panovníci spolu po konfliktu vycházeli neobyčejně dobře, o čemž svědčí fakt, že Muvatališ poslal do Egypta svou sestru, aby ji zdejší lékaři vyléčili z onemocnění očí, což se jim podařilo. Ramesse se zase později oženil minimálně s jednou, spíše však se dvěma chetitskými princeznami, vnučkami Muvatališe. To se však stalo až po Muvatališově smrti.
Po bitvě u Kadeše se Ramesse vzdal velkých plánů na vojenská tažení a soustředil se na zlepšení egyptské infrastruktury, zajištění hranic a budování chrámů a staveb, které budou oslavovat jeho činy a hlavně vítězství u Kadeše.
Obrázky: Sluneční chrám Abú Simbel, vyobrazení porážky chetitského krále na zadní straně Abú Simbelu.