Antilopa kudu (Tragelaphus strepsiceros)

Kudu velký je poměrně statný zástupce čeledi turovití (Bovidae). Celková výška je 2,3 až 2,9 metru. Má dlouhé nohy, na hnědém nebo šedém trupu nosí šest až 10 vertikálních bílých pruhů…

Řád: Artiodactyla (sudokopytníci)
Čeleď: Bovidae (turovití)
Druh: Kudu velký Tragelaphus strepsiceros (Anglicky – Greater Kudu)

CHARAKTERISTIKA
Kudu je poměrně statný zástupce čeledi turovití (Bovidae). Celková výška je 2,3 až 2,9 metru. Má dlouhé nohy, na hnědém nebo šedém trupu nosí šest až 10 vertikálních bílých pruhů. Krk je oproti tělu barevně méně výrazný. Na hlavě pod očima jsou bílé horizontální linky. Charakteristické jsou též dlouhé a široké uši, taktéž jakýsi tmavě osrstěný hrb nad předními končetinami. Ocas je na povrchu tmavý ze spodu bílý a střapatý, ukončen je černou špičkou. V nebezpečí používá ocas jako varování pro ostatní členy stáda. Ocas otočí vzhůru a bílá barva jasně upozorňuje na nebezpečí. Samci mají dlouhé hluboce spirálovité rohy. Mladí jedinci se podobají kravám. Jsou to výborní skokani. Dokáží snadno přeskočit i dvoumetrový plot.

ROZŠÍŘENÍ
Podobně jako jiné velké antilopy v Africe, rozšiřuje kudu velký postupně  areál svého výskytu. Ten je v jižní Africe poměrně kompaktní. Ve východní Africe je jeho výskyt nesouvislý. Jeden izolovaný areál se nachází v blízkosti Čadského jezera, v Súdánu a Středoafrické republice. Podobné je to i s četností  jedinců, která je klesající od jihu k severu.

PROSTŘEDÍ
Kudu obývá lesnatou savanu, kde nalézá nejvhodnější podmínky pro život. Preferuje akáciové lesy a lesnaté horské oblasti. Nalezneme ho ale i v aridních oblastech, otevřených savanách, příbřežní vegetaci.

SOCIÁLNÍ CHOVÁNÍ A ROZMNOŽOVÁNÍ
Kudu žije v malých stádech čítající tři až deset jedinců. Občas jsou pozorována stáda čítající až třicet individuí. Tyto velká stáda se však brzy rozpadají do menších. Stáda se skládají z krav a jejich potomků a mohou zde být přítomni i pohlavně dospělí býci. Býci jsou samotářští nebo tvoří stáda s jinými samci. Během říje se připojují k jednotlivým stádům samic.
Mateřská stáda obývají jeden až 25 kilometrů čtverečních. Plocha závisí na kvalitě potravních zdrojů. Nejmenší plochy obývané jedním stádem byly zaznamenány ve východním Kapsku v Jižní Africe.
Býci obývají mnohem větší areály. Jejich rozloha činí více než 50 kilometrů čtverečních.
Aktivita antilop kudu záleží na místě jejich výskytu. V chráněných oblastech jsou aktivní v chladných denních hodinách (při úsvitu a soumraku), na farmách či v oblastech obývaných lidmi jsou nočními zvířaty. Jejich aktivita záleží také na ročním období – během nejteplejších měsíců v roce přesouvají svou aktivitu i v chráněných oblastech do nočních hodin.
Ve stádech užívají varování pomocí optických signálů. Jsou-li vyrušeni nebo hrozí-li nebezpečí, trhavým pohybem a zvednutím oháňky upozorňují ostatní členy stáda.
S mláďaty se můžeme setkat během celého roku, ale nejčastěji přicházejí na svět během období dešťů. Mladé tele přichází na svět po 270 dnech březosti a jeho průměrná váha je 16 kg. Dospělý jedinec váží 180 kg (samice) až 250 kg (samec). Mladé tele kojeno dva až tři měsíce, v té době se již samice spářila s jiným samcem.

POTRAVA
Kudu velký se živí převážně listím a výhonky stromů a keřů, ačkoli i tráva je součástí jeho stravy, zvláště pokud je čerstvě narostlá. Ze dřevin preferují stromy a keře rodu Acacia. Jinak je strava značně pestrá a záleží na místních podmínkách. Zvláštností je, že dokáže strávit i toxické rostliny.
V období sucha se živí kůrou stromů, kterou loupe svými dlouhými řezáky.