Amenhotep III. se pyšní zajímavým prvenstvím. Prozatím je faraonem s největším počtem zachovalých soch. V současnosti jejich počet převyšuje 250 kusů. Při takovémto počtu není divu, že poměrně dobře dokumentují jeho vládu a život. Také bylo postupně objeveno na 200 velkých pamětních kamenných skarabů od Sýrie až po Soleb v Núbii. Texty do nich vyryté popisují dosažené úspěchy faraona. Nejznámějším sousoším jsou Memnonovy kolosy.
Stavby a monumenty
Amenhotep III. rozšířil Karnak, kde nechal rozebrat čtvrtý pylon Amunova chrámu, aby z něho mohl být zkonstruován nový a vytvořil také nový vstup, kde nechal vztyčit dvě řady sloupů po sedmi sloupech s rozkvetlým papyrem podél středu nového nádvoří. Dnes se nazývá Velká sloupová síň. Těsně přiléhá k Amonovu chrámu v Karnaku. Sloupy měří 23 metrů, u paty mají průměr 5 metrů a jejich hlavice měří 15 metrů. Jsou pokryty hieroglyfickými texty. Na nádvoří nechal Amenhotep vztyčit čtyři obelisky, ale ty se nedochovaly.
Rozšiřoval také blízký chrám v Luxoru. Nechal zde vybudovat nový Amunův chrám, který obsahoval i nádherné kolonádní nádvoří, které bylo vytvořeno architektem Amenhotepem, synem Hapuovým (aby se odlišila totožná jména faraona a architekta).
Dále nechal vybudovat palác v Malkatě. Jeho jediným účelem bylo nejspíše potěšení a pohodlí královské rodiny. Původně stával na druhém břehu Nilu naproti Thébám. Celý komplex zahrnoval téměř dva kilometry dlouhé jezírko vybudované pro královnino potěšení během 15ti dnů, rezidenci královny a prince Achnatona a samozřejmě Amenhotepovu rezidenci a budovy sloužící jako ubytovna pro služebnictvo a zvířata.
Nechal si vystavět obrovský zádušní chrám na západním břehu Nilu, ale místo bylo zvolené tak nešťastně, že zde docházelo k častým záplavám. O dvě stě let později z něho zbyly již jen ruiny a zbytek byl z velké části rozebrán na stavební projekty Merenptaha a několika dalších faraonů.
Memnonovy kolosy – osm metrů vysoké a 700tun těžké kamenné sochy Amenhotepa III. stály jako stráž k zádušnímu chrámu. Jako jediné z něj také zůstaly stát. Za nimi bylo vykopáno několik černých granitových soch sedícího Amenhotepa s pokrývkou hlavy nemes. Pravděpodobně sloužily k dekoraci chrámu nebo jako obětinové sošky.
Jedním z nejkrásnějších dokladů stavební činnosti jsou sochy, které byly vykopány v kolonádě Amenhotepa III. v Luxoru. Jednou z nich je i 180cm vysoká socha z růžového kvarcitu. Zobrazuje faraona s korunou Obojího Egypta a je téměř neporušená. Jediné poškození zapříčinila náboženská revoluce jeho syna. Ten nařídil vymazání veškeré zmínky o Amunovi i z této otcovy sochy. Odsekání Amunova jména je tedy jedinou vadou na jinak dokonale zachované soše.
Obrázek: Memnonovy kolosy (Autor: Ondřej Zikán)
Kromě tohoto nechal vztyčit přes 600 soch bohyně Sachmet okolo chrámu bohyně Mut poblíž Karnaku, opravil již postavený chrám v Karnaku, vybudoval chrámy pro Amuna, vztyčil nespočet Amunových soch, nechal vytesat a vztyčit stélu, která zaznamenává jeho úspěchy, před chrám Soleb v Núbii nechal usadit granitové lvy a nechal vyzdobit zdi a monumenty obrazy ze svého života a vlády, samozřejmě vždy v doprovodu bohů. Na těchto reliéfech a malbách bylo zdůrazněno, že jsou s jeho vládou velmi spokojeni. Rozšiřoval i chrámy v Hebenu, Hermopolis, Memfisu, Elefantině, Elkabu, Babastis, Athribě, Letopolis i v Heliopoli.
Neomezoval se však jen na budovy, vylepšoval celá města. Nechal opravit a vybudovat nové silnice, což pomohlo hlavně kupcům dodávat zboží rychleji, tedy i levněji a tím pomohl i ekonomice. Díky těmto stavebním úpravám Egypt vzkvétal a rostlo i jeho bohatství.
Budoval i v Núbii, aby zdejší lid nezapomínal, kdo je vládcem této země. Nechal zde vystavět chrámy v Qubanu, Wadi es-Sebua, Sedinze, Solebu, Anibě, Buhenu, Mirgisse, Kawě, Jebel Barkal i na ostrově Tabo.