Agapornis škraboškový (Agapornis personata)

 

Říše: Animalia (živočichové)
Kmen: Chordata (strunatci)
Třída: Aves (ptáci)
Nadřád: Neognathae (letci)
Řád: Psittaciformes (papoušci)
Čeleď: Psittacidae (papouškovití)
Podčeleď: Psittacinae (papoušci)
Rod: Agapornis (agapornis – papoušík)
Druh: Agapornis personatus (agapornis škraboškový)

 

Agapornis škraboškový pochází ze severovýchodní a centrální Tanzanie a byli introdukováni v jižní Keni od pobřežní Mombasy k jezeru Naivasha a v Burundi. V Tanzanii je nejhustší výskyt mezi Tangou a Dar es Salaamem. Zdržuje se nejčastěji v nadmořské výšce mezi 1 000 a 1 800m n.m. na rozhraní pastvin a lesíků akácii, baobabů a myrhovníků (Commiphora). Stejně jako ostatní agapornisové mají potřebu denně pít a proto jsou vázáni výskytem na přítomnost vodní plochy.
Tento druh agapronise byl objeven již kolem roku 1800, nicméně do Evropy byl dovezen až v roce 1920, kdy byl oficiálně uznán jako nový druh papoušíka.

Patří spíše k menším agapornisům, dorůstá do délky 14,5cm a hmotnosti 43-50g. Zbarvení jedinců ve volné přírodě je zelené, okolo krku má žlutý límec a hlava je pokryta hnědočernými pírky, vytvářejícími škrabošku, podle níž je tento druh agapornise pojmenován. Oči jsou tmavě hnědé s bílým okružím, zobák bývá zbarven jasně červeně a nohy jsou šedé.

 

Mezi březnem a dubnem, nebo červnem a červencem, v období sucha samice snese 4-5 bílých vajec, inkubační doba je 23 dnů. Ptáčata opouští hnízdo do 42 dnů od vylíhnutí. Pohlavní dospělosti dosahují třetím či čtvrtým rokem života. Nejčastěji se zdržují ve skupinách okolo čtyř až pěti jedinců, v období sucha vytvářejí až stohlavá hejna.

Potrava se skládá převážně z travních semen a bobulí. Na zemědělsky obdělávané půdě může působit škody na prosu, čiroku i obilninách.
Bývá chován v mnoha barevných variacích. V rámci IUCN je agapornis škraboškový řazen na nejnižším stupni ohrožení.