Jediný druh agapornise, nevyskytující se na africké pevnině, ale na Madagaskaru, Komorských ostrovech, Maskarénách a Seychelách.
Říše: Animalia (živočichové)
Kmen: Chordata (strunatci)
Třída: Aves (ptáci)
Nadřád: Neognathae (letci)
Řád: Psittaciformes (papoušci)
Čeleď: Psittacidae (papouškovití)
Podčeleď: Psittacinae (papoušci)
Rod: Agapornis (agapornis – papoušík)
Druh: Agapornis canus (agapornis šedohlavý)
Agapornis šedohlavý se ve volné přírodě vyskytuje na Madagaskaru, mimo aridní oblasti jihu ostrova, a byl introdukován na Komorských ostrovech, Maskarénách (Mauritius, Réunion, Rodrigues), Seychely, Zanzibar, Pemba a Mafia. Jedná se o jediný druh agapornise, jenž nežije přímo na africkém kontinentu.
Obývá především pobřežní nížiny s dostatečným přístupem ke sladké vodě a s křovinami, které využívá jako úkryt. Na Madagaskaru se vyskytuje až do nadmořské výšky 1 500m. Mimo období hnízdění se sdružují se do hejn okolo 30 jedinců, v dostatku potravy i mnohonásobně větších.
Agapornis šedohlavý má tělo pokryté peřím převážně pistáciově zelené barvy, křídla jsou tmavozelené, letky mívají černá pera. U tohoto druhu se projevuje sexuální dimorfismus odlišným zbarvením hlavy a krku samce a samice. Zatímco samice jsou pokryty peřím zelené barvy, kdy abdominální partie a límec okolo krku jsou světle zelené, křídla a hlava jsou tmavě zelení, samci mají hlavu a krk pokryty peřím šedobílé barvy, což dalo mimo jiné tomuto papoušíkovi i pojmenování. Barva zobáku a nohou je šedá. Dorůstají do hmotnosti 25-35g.
Rozeznává se ve dvou poddruzích:
- Agapornis šedohlavý menší (Agapornis canus canus) – dorůstající pouze do velikosti 13cm a vyskytující se prakticky po celém Madagaskaru, vyjma centrálního pohoří a aridního jihu, byl introdokuván na Komorských ostrovech, Maskarénách, Seychely, Zanzibar, Pemba a Mafia. Ve zbarvení pírek se vyskytuje černá.
- Agapornis šedohlavý větší (Agapornis canus ablectanea) – je asi o jeden cm větší, dorůstá tedy do velikosti 14cm. Vyskytuje se na jihozápadě Madagaskaru. Zelené peří mívá modrý nádech, šedé peří v oblasti krku fialový nádech.
V potravě dominují travní semena a rýže. Zpestřením jídelníčku jsou pak larvy hmyzu, kořínky a listy. Pít musí denně.
Snůška je v listopadu až prosinci 5-7 vajec do dutiny stromů. Inkubační doba 21-22 dní. Po 40 dnech vylétají mláďata z hnízda, po čemž je asi dva týdny dokrmuje samec.
Snůška je v listopadu až prosinci 5-7 vajec do dutiny stromů. Inkubační doba 21-22 dní. Po 40 dnech vylétají mláďata z hnízda, po čemž je asi dva týdny dokrmuje samec.
Jsou ohroženi především změnami životního prostředí a ztrátou původní lokality.
Dle výskytu ve volné přírodě jsou řazeni v rámci IUCN mezi méně ohrožené druhy.
Dle výskytu ve volné přírodě jsou řazeni v rámci IUCN mezi méně ohrožené druhy.