Afričtí lidožrouti I. (šimpanzi)
Šimpanzi, přes líbivé vzezření, patří k obávaným predátorům. Jsou chytří a silní. Jejich útok, který je veden často ze zálohy, je horší než scény z hororových filmů. Notoricky známe jsou případy, kdy lidé nedávali pozor u šimpanzí klece a v lepším případě jim šimpanz jen utrhl ruku či ukousl prsty. V Africe jsou zaznamenány případy, kdy se šimpanz vydal na lov a kořistí bylo dítě. Ubránit dítě před zvířetem, které má několikanásobně větší sílu než člověk, je složité ne-li nemožné!
Ačkoliv bývají šimpanzi přirovnáváni k roztomilým plyšákům, jak je tomu třeba v televizních pořadech, realita je velmi odlišná. Díky poznatkům z míst výskytu šimpanzů víme, že zde patří k vrcholovým predátorům, zejména ve větvích stromů. V národním parku Tai na Pobřeží slonoviny mají šimpanzi na svědomí odlovení více jak 25% tamní populace gueréz.
Všeobecně nejvíce útoků šimpanze na člověka pochází z východní Afriky. Šimpanz učenlivý východní (Pan troglodytes schweinfurthii) je považován za agresivnější poddruh.
Obrázek: Mladý šimpanz je mazlíček, to se, jak vyroste, změní.
Útoky v západní Africe
Většina útoků na lidi má vždy nějaký spouštěč, na který šimpanz reaguje. Útoky v guinejském NP Bossou byly vedeny na malé děti bez doprovodu a většinou se staly poblíž zdrojů potravy šimpanzů. Zdejší útoky neskončily smrtí dítěte, ale děti si z útoku odnesly vážná zranění.
Návštěvy ovocných sadů šimpanzi jsou známé z několika míst v Africe, například v oblasti Caiquene-Cadique (NP Cantanhez) jsou vesnice a obdělávaná půda v teritoriu šimpanzů. Pěstovaná papája, citrusy, kešu, mango a cukrová třtina hrají ve stravě šimpanzů významnou roli. Zároveň je zde jedna z nejvyšších denzit šimpanzů (3 jedinci na km2, většina míst s výskytem šimpanzů na danou plochu nedosáhne ani k jednomu jedinci). Lidé jsou zde se šimpanzi v každodenním kontaktu, přesto k útokům nedochází a šimpanzi před lidmi utíkají. Uvažuje se o tom, že zde nejsou zvyklí na přítomnost lidí (habituovaní).
Lidské oběti ve východní Africe, a co šimpanzům chutná nejvíce.
Opakem výše uvedenému chování, můžou být šimpanzi v Gombe nebo Kibale. Příkladem může být nešťastný příběh jedné ze zaměstnankyň parku v tanzanském Gombe, která se vydala cestou na okraji parku s roční dcerou v nosítkách na zádech neteře. Do parku mají děti do 12 let vstup zakázán. Za říčkou spatřila na stromě šimpanze. I když se ho snažila obejít, nepodařilo se. Dominantní samec Frodo se vrhl přímo na dítě, serval jej z nosítek a utekl s ním do lesa. Zaměstnanci parku pak našli Froda na stromě, okusujícího mrtvé dítě. Jelikož neměl podporu své tlupy, podařilo se ho stráži parku zahnat.
V tomto případě šimpanzi nevidí rozdíl mezi mládětem guerézy, paviána a člověka. Na lov mláďat opic se šimpanzi specializují. Je to z několika důvodů. Nejzajímavější je pro šimpanze encefalon kořisti, jelikož je nutričně bohatý. Neurocranium spíše poruší u mláďat než u dospělých. Maso mláďat je také křehčí (což známe i z našeho jídelníčku = viz. jehněčí, telecí, kuřecí, mléčné sele,…) A v neposlední řadě, mláďata jsou bezbranná. Lov mláďat je u predátorů zcela normální, např.: lvi loví mláďata a oslabená zvířata, to samé psi hyenovití, gepardi, levharti, paviáni (vybírají hnízda ptáčat, na dospělého ptáka neútočí), šakali a hyeny na jihu Afriky loví mláďata lachtanů, kdežto na dospělce si netroufnou… a šimpanzi se tomuto nijak nevymykají.
Obrázek: Šimpanzí lovec v Gombe pojídá mládě paviána babuina (Autor: David Bygott)
Útok v Gombe vedl k úvahám, jak naložit s Frodem, jelikož se zprvu považovalo jeho chování za „vadné“. Pak ale vědci potvrdili, že útoky šimpanzů na děti jsou relativně časté. V Kibale šimpanzi často vyrážejí k lidským obydlím, kde hledají potravu. A opět samec šimpanze slyšel plačícího kojence, vlezl do chýše a odnesl si dítě do lesíka, kde pak na něm hodoval. Kolem roku 2000 se takovýchto případů stalo více než 15 a polovina z napadlých dětí útok nepřežila.
Proč šimpanzi útočí?
Ačkoliv šimpanz loví v tlupě, útok na člověka vede téměř vždy sebevědomí jednotlivec.
Stejně jako lidé – i primáti, šimpanze nevyjímaje, rádi holdují nakvašenému ovoci a alkoholu obecně. A jak je známo, alkohol boří zábrany. Jelikož místní lidé, mnohdy nechají fermentovat nápoje přímo na plantážích, není pro šimpanze těžké se k nim dostat. Zdali existuje spojitost s narůstající agresivitou šimpanzích samců, útoků na lidi a alkoholem není zcela průkazné.
Dalšími důvody k útokům na člověka by mohla být ztráta životního prostředí, úbytek kořisti a poměrně nízká vzdálenost mezi lidskými obydlími s obdělávanou půdou a lesy šimpanzů.
Kromě útoků na děti, mohou šimpanzi zaútočit i na dospělé lidi. Stává se to například, když se člověk dostane mezi matku a mládě, pak samice okamžitě útočí. Stejně tak střet se šimpanzem na plantáži představuje pro zvíře „boj o potravu“. V případě leknutí šimpanzi přechází často do okamžitého útoku, o čemž svědčí mnoho článků ze soukromých chovů.
Obrázek: Tlupa šimpanzů hodující na kořisti (Autor: David Bygott)
Ačkoliv jsou mladí šimpanzi hraví, tak s věkem roste jejich síla i touha prosadit se v tlupě (něco jako puberta). V tomto období nevnímají svou sílu ani následky. V zajetí je proto nutné se šimpanzi zacházet tak, aby zde nebyly zbytečné příležitosti k útoku. Ve volné přírodě by se nemělo zasahovat plantážemi do jejich životního prostoru, ale to je při stále rostoucí lidské populaci nemožné. Čím více budou osazovány okraje lesů ovocnými plantážemi, tím více budou lidé přicházet do střetů se šimpanzi a tím více budou šimpanzi ztrácet strach a prosazovat se v rámci potravního řetězce.
Odplata však bude rychlá i z „naší strany„. Ono africké bushmeat z opic, včetně lidoopů, nikoho moc nepřekvapí.
