Dne 10.7.2002 skončil summit v jihoafrickém Durbanu, kterým započala svou činnost Africká unie (AU). Nová celoafrická organizace tak nahradila skoro 40 let starou Organizaci africké jednoty (OAU), založenou v roce 1963…
Podobně jako jiné deklarace na africkém kontinentu, začala život velkými gesty a ještě většími cíli. Hlavní cílem bude zajistit prosperitu africkému kontinentu a šíření demokracie. Další neméně významný úkol, naznačil prezident Jižní Afriky Thabo Mbeki, který doufá, že Afrika se stane „místem zákona“ a přestane být periférií světa. Zakládající deklarace hovoří o tom, že v budoucnu založí vlastní „mírové vojenské sbory“. Vznikne centrální banka, soudní dvůr a jednotná měna – vše v rámci celého kontinentu. Smlouvu ratifikovalo 53 zemí Afriky.
Africká unie má tak před sebou velké sousto, protože mimo hlavní rámcové body, přináší zásady demokracie, dobré vlády a respektování lidských práv. Tyto body mají být zabudovány do ústav členských států. Mělo by se dohlížet na dodržování těchto zásad a kontrola bude možná i intervencí ze strany AU. Unie, která se chce podobat EU, se proto bude snažit prosadit sblížení zemí v obraně, zahraničních záležitostech a ekonomice. AU se chce stát hlavní silou v Africe a její cíle bude prosazovat mírová a bezpečnostní rada. Ta se bude skládat z pravidelně se měnících15 členů. Bude mít mandát vysílat své mírové sbory v případech genocidy a válečných zločinů a vnitřních konfliktech v afrických státech.
Významné západní instituce jako Světová banka, Mezinárodní měnový fond, EU, G8 prohlásili, že rozvoj Afriky záleží především na splnění základních kritériích – demokracie (či alespoň jí přibližující se politické systémy), respektování lidských práv, mír a stabilitě. Pouze toto přinese přímé zahraniční investice a oficiální podpory pro rozvoj Afriky.
Vzletná slova o budoucí podobě Afriky nic nepřinesou. Podobných deklarací a organizací bylo v Africe mnoho, především jen na papíře. Relativně úspěšné byly pouze společenství ECOWAS (Hospodářská společenství západoafrických států), COMESA (Společný trh východní a jižní Afriky), SADC (Jihoafrické rozvojové společenství) a ECCAS (Hospodářské společenství států střední Afriky). Slovo relativně zde označuje úspěchy symbolické.
Přesto Thabo Mbeki představil jako prezident jediné demokratické a hospodářsky vyspělé země Afriky budoucí rozvojový program AU – Nové partnerství pro rozvoj Afriky (NePAD), který připravily vyspělé země světa a významné ekonomické instituce světa. Program je postaven na základě spojení pomoci ze soukromých a státních zdrojů, které mají být směřovány ve prospěch místních iniciativ. Dalšími kroky kolem NePAD má být i zmírnění dluhů nejzadluženějších rozvojových zemí, pro boj proti AIDS či mírové iniciativy pro africké státy stižené vnitřními konflikty. Přesto se někteří představitelé vyjádřili k programu velmi kriticky.
Africká organizace prošla i svým křtem ohněm, protože odmítla uznat Marca Ravalomanana novým prezidentem Madagaskaru. Po nejednoznačných volbách Marc Ravalomanana obvinil Didiera Ratsiraku z jejich manipulace a v zemi vypukly protesty proti Ratsirakovi. Ty byly zprvu pokojné, ale poté, co Didier Ratsiraka vyslal do ulic armádu propukly v násilný odpor. Nakonec, cestou přes vyhlášení „nového hlavního města“, až málem občanskou válku, se dnes již bývalý prezident Ratsiraka uchýlil do francouzského exilu. Tato deklarace však z úst „DEMOKRATŮ“ typu Mugabe, Qadhafi a většiny dalších nezní moc přesvědčivě. Na příkladu „proslaveného“ R. Mugabeho to spíš vypadá na strach, že by mohl být právně zpochybněn jeho totalitní režim. To, co přineslo jeho znovuzvolení současnému Zimbabwe, je tristní – hlad, bezpráví, strach, cenzura tisku, státem tolerované zabírání farem bílých farmářů, znásilňování jejich žen či mrzačení a vraždy. Vše ku prospěchu členů ZANU-PF.
Přejme AU, aby se jí podařilo prosadit své vznešené cíle. První krok byl již učiněn, všechny africké země se k AU přihlásily. Čeká jí nelehký úkol, který se se starou klikou špatných vládců, diktátorů a mocipánů a vysoké zkorumpovanosti a roztříštěnosti bude těžko prosazovat.