Achnatonova náboženská reformace

Principem Atonova uctívání byla víra v život a oslava života a naprosté přehlížení smrti. Byl stvořitelem života a s jeho úsvitem začínal život, s jeho blednutím za soumraku denní život končil. Uctíván byl jak v chrámu, tak pod širým nebem, neboť sluneční kotouč svítil všude. Znamenalo to však porušení tisícileté tradice a uctívání jednotlivých bohů a bůžků. Amonovy chrámy byly uzavřeny a jeho jméno mělo být vymazáno ze všech reliéfů, soch a spisů.

Náboženská reformace

Co ale vedlo faraona k tak radikálnímu kroku, jako je změna náboženství? Jedním z důvodů byly osobní konflikty faraona a kněžstva z karnackého chrámu. Vyžadovali totiž téměř neustálý přísun darů a ten jim nový král odmítal poskytnout. Další důvod byla pravděpodobně sama božská osobnost Atona. Každopádně to vedlo k oživení kultu Atona v šestém roce Achnatonovy vlády.

Aton byl bohem města Heliopolis, tehdy na severu od Káhiry. Byl jednou z osobností Amona i jeho spojení s Ra, Amon-Ra. Tento bůh zažíval jakousi renesanci již za vlády Achnatonova otce, Amenhotepa III., který jej „znovuobjevil“ pro egyptskou společnost a své manželce Nefertiti nechal postavit překrásnou loď pojmenovanou „Atonova krása“.

Principem Atonova uctívání byla víra v život a oslava života a naprosté přehlížení smrti. Byl stvořitelem života a s jeho úsvitem začínal život, s jeho blednutím za soumraku denní život končil. Uctíván byl jak v chrámu, tak pod širým nebem, neboť sluneční kotouč svítil všude. Znamenalo to však porušení tisícileté tradice a uctívání jednotlivých bohů a bůžků. Amonovy chrámy byly uzavřeny a jeho jméno mělo být vymazáno ze všech reliéfů, soch a spisů.

Obrázek: Achnaton a Nefertiti pod slunečním kotoučem v museu v Berlíně

S novým náboženstvím přišla i změna při zobrazování v malbách a reliéfech. Aton sám nebyl zobrazován jako člověk se zvířecí hlavou či s nějakým atributem, ale jako samotný sluneční disk. Každý paprsek však končil malou rukou, která směřovala ke králi, královně i Egyptu. V rámci změny jména na Achnaton, změnila si své jméno i Nefertiti („krásná přišla k nám“) na Neferneferuaton („krásná je krása Atonova“). I jméno nově založeného města bylo vybráno k poctě Atona. Původní název byl Achetaton (Atonův obzor, arabsky Tell el-Amarna).

V praxi nové náboženství znamenalo, že královská rodina a vysocí hodnostáři, případně šlechta, byli zobrazováni při uctívání Atona. Faraon a jeho rodina byli zobrazováni nejen při uctívání a obětování, ale i při každodenních aktivitách pod paprsky Atonova slunečního kotouče. Zároveň tento kult dával faraonovi absolutní moc nad náboženstvím a duchovní stránkou vůbec. Prostí lidé však nadále uctívali jednotlivé bohy a i když hrozily represe, jejich duchovní život byl pořád téměř stejný.