Achnaton a jeho činnost v Egyptě

Achnaton se i přes nesouhlas vezírů bohatě zapsal do egyptské historie. V umění dvora egyptských faraonů, byla poprvé královská rodina vyobrazena realističtěji, aneb dle hesla „zachyťte co vidíte!“ Proto jsou například sochy z Amarnského období identifikovatelné dle typického bříška.
V politice byl Achnaton spíše spojenecký. Na rozdíl od jiných faraonů se proto neproslavil jako slavný vojevůdce. Nejčastěji bývá zmiňováno sporné spojenectví s Chetity, jejichž činností Achnaton spíše přicházel o území. Spory nejčastěji řešil finančně, nebo rodinným spřízněním.
Se sochou Achnatona se lze setkat například v Karnackém chrámovém komplexu. Za své vlády nechal vystavět velkolepé hlavní město Amarna, které po jeho vládě upadlo v zapomnění.

Umění

V době vlády Achnatona se změnilo i umělecké ztvárnění manželského páru. Achnaton je vždy znázorněn s protáhlým obličejem, širokými boky a malým kulatým bříškem. Toto naprosto popírá předchozí zobrazování faraonů jako mužů v nejlepší fyzické kondici. Dodnes vědci tápou, proč došlo k této změně. Jedna z teorií mluví o chorobě nazvané Froehlichův syndrom, který se u mužů projevuje prodlouženou tváří a typem androgynní postavy. Zároveň způsobuje obezitu, poruchy učení a impotenci. Toto popírají další zobrazení faraona jako muže obklopeného dětmi a i když je zobrazeno malé bříško, nelze mluvit o obezitě. Další fakt, který vyvrací tuto teorii je, že sám faraon napsal několik básní. To by se mu nebylo podařilo, pokud by trpěl poruchou učení nebo soustředění.

Další teorie hovoří o Marfanově syndromu, který se taktéž projevuje dlouhou tváří, štíhlými zašpičatělými prsty, dlouhýma rukama i nohama a zakřivením páteře. Tento syndrom je dědičný a mohlo by to vysvětlit vysokou úmrtnost u Achnatonových potomků. Na druhou stranu Tutanchamon nevykazuje žádný z příznaků tohoto syndromu. Buď nebyl Achnatonovým synem, nebo Achnaton tímto onemocněním netrpěl. Vzhledem k tomu, že obě teorie vycházejí pouze ze zobrazení faraona, nedá se žádná z nich konstruktivně potvrdit ani vyvrátit. Mohlo se pouze jednat o Achnatonovu touhu být zobrazen jako „matka i otec všech lidí“, jak on sám nazýval svého jediného boha. Teorie by mohlo podpořit podrobné prozkoumání mumie, ale vzhledem k tomu, že mumie, nalezená v hrobce KV55 nebyla prozatím přesvědčivě identifikována jako Achnaton, nelze tyto testy provést.

Mohlo se ovšem jednat i o prostý příkaz „zachyťte to, co vidíte“. I to by mohlo znamenat změnu od strnulých póz předchozích soch k vyobrazení faraona v kruhu rodiny, hrajícího si s dětmi a realisticky ztvárněného.

Obrázky: Achnaton, typické vyobrazení s bříškem (Autor: Jimmy Smith), Achnaton a Achnaton a Nefertiti v Karnaku (Autor: Ondřej Zikán).

Politika

Achnatonova politika se dá vyčíst z takzvaných „Amarnských dopisů“. Jedná se o komunikaci Achnatona a diplomatické dopisy mezi Egyptem a velkými i malými státy jeho doby. Zdá se, že mnoho malých národů žádalo po Achnatonovi pomoc, ponejvíce finanční. Ten však nereagoval obvyklou podporou, ale na doporučení svých rádců tyto prosby ignoroval. Také lze vyčíst, že se Achnaton pravděpodobně uchýlil k bezprecedentnímu kroku, a sice ke spojenectví s dávnými nepřáteli Egypta – Chetity. Minimálně se jedná o pakt neútočení a neposkytnutí pomoci napadeným národům, protože k prosbám svých menších spojenců o pomoc proti Chetitům zůstával hluchý, i když tito uchvátili území království Mittani a popravili jejich vůdce. Vzhledem k tomuto podpoření chetitských zájmů se od faraona odklonili jeho bývalí spojenci a velmi obtížně hledal nové. Říše, kterou zanechal jeho otec, se tedy za deset let vlády Achnatona povážlivě zmenšila pouze na území kolem Nilu.

Podle „Amarnských dopisů“ každému písemnému kontaktu s velkými mocnostmi (např. s Asýrií, Babylonií, Chetiti či Mittany) předcházela výměna darů a uzavření spojeneckých manželských svazků, zatímco dopisy od vazalských států jsou vždy přehledem místní politické a vojenské scény a často obsahují stížnosti na nároky egyptského dvora a soudů.

Pravděpodobně také nechával svého vezíra a generála jednat dle jejich vlastního uvážení, což jim umožnilo získat moc a zároveň se vezír Aj stal Achnatonovým tchánem a generál Horemheb jeho švagrem. Toto sňatkové provázání jim oběma umožnilo usednout po Tutanchamonovi na uprázdněný egyptský trůn.

Stavební práce

Achnaton nechal vybudovat několik soch pro chrámový komplex v Karnaku, avšak je zde podepsán ještě jako Amenhotep IV. Dále postavil chrám „Rud-menu“ a palácový komplex Gempaaton, který královská rodina využívala jako zimní sídlo.

Nechal vystavět celé město Amarna. Stavební práce začaly paláci pro faraona a šlechtu a chrámovými komplexy, teprve poté byly vystavěny obytné části pro ostatní obyvatele a řemeslníky. Na jižních a severních útesech byly vybudovány i hrobky pro krále, jeho rodinu a nejvyšší úředníky, ale žádná z nich nebyla nikdy dokončena ani použita. Na východě v obrovském vádí byla vytvořena hrobka pro královskou rodinu a poblíž této stavby byly nalezeny zbytky vesnice, která zde vznikla pro ubytování stavitelů a dělníků.