|
Tiskové zprávy za říjen 2001
23.10.2001
Afričtí ptáci v ohrožení
Hlavní nebezpečí africkým ptačím druhům hrozí od zániku jejich hnízdních lokalit.
Vinu na tom má ničení a přeměna těchto míst na zemědělsky využívanou krajinu. V 58 afrických státech žije asi deset procent celosvětově ohrožených
druhů ptáků, konkrétně 218 druhů z 2313. Přesto většina ptačích lokalit v těchto zemích nepožívá nijakou ochranu. Vědci se domnívají, že k zachování většiny těchto ptačích ohroženců by stačilo vyhlásit 7 procent Afriky jako chráněná území. Celkově se jedná o 1 228 lokalit, které by měly být přísně chráněny. Z těchto 1228 míst je přímo ohroženo zemědělstvím celých 51 procent. 47% lokalit ohrožuje těžba palivového dříví a lov a 20 procent komerční využívání. Mnoho míst ohrožuje i nestabilní
politické prostředí. Osmdesát devět procent nechrání ani žádné mezinárodní úmluvy.
Ve dvaceti zemích v oblasti Konžské pánve a oblasti Guinejského zálivu se
vyskytují poslední zbytky afrického tropického pralesa. Zde by se ochranářské aktivity měly ubírat jako první, protože tento les rychle mizí. Další velkou
plochou, která není vůbec chráněna, je pohoří Tibesti, které hraje důležitou roli pro stěhovavé ptáky.
Vědci se domnívají, že vyhlášení 7% Afriky jako chráněná území je realistický cíl.
Vytipovaná místa byla uveřejněna v BirdLife International a označena jako
"Important Bird Areas in Africa", zkratka - IBAs.
15.10.2001
O změnách klimatu
V marockém Marrákeši se v pondělí 29. října sejdou zástupci téměř 180 vlád světových zemí, aby se zde pokusili dohodnout definitivně na naplňování závazků, plynoucích z Kjótského protokolu. Konference potrvá až do pátku 9. listopadu. Bude to už sedmé zasedání Rámcové konvence OSN o změnách klimatu (COP7 UNFCCC), jejíž signatáři se v roce 1997 dohodli právě na znění Kjótského protokolu. Ten má být prvním krokem mezinárodního úsilí o boj proti klimatickým změnám.
Kjótský protokol má vstoupit v platnost tehdy, až jej ratifikují parlamenty alespoň 55 zemí světa, které budou reprezentovat alespoň 55 procent světových emisí oxidu uhličitého (CO2). Z tohoto důvodu bylo nutné, aby
s dohodou o konkrétních způsobech naplňování protokolu souhlasily zejména průmyslově vyspělé země. Na předchozích dvou zasedáních (COP6a a COP6b) v Haagu a Bonnu se podařilo po složitých jednáních přijmout kompromisní návrh, díky němuž by se do roku 2012 měly snížit světové emise CO2 zhruba o 2 procenta oproti roku 1990.
Jediným signatářem Protokolu, který nepřistoupil na dohodu z Bonnu, byly Spojené státy. "V Marrákeši chceme dokončit práce na detailním popisu pravidel a metod, jak uvádět do praxe dohodu z Bonnu," řekl dnes novinářům výkonný tajemník UNFCCC Michael Zamit Cutajar. Jasně daná pravidla budou podle Cutajara motivovat průmysl i ostatní odvětví hospodářství, aby do investovali do nízkouhlíkových technologií (tj. do technologií s nižším i emisemi CO2).
Podle nizozemského ministra životního prostředí Jana Pronka, který COP6 předsedal, je reálné, že by Kjótský protokol mohl vstoupit v platnost na podzim příštího roku - do zářijového Summitu Země (Světový summit pro trvale udržitelný rozvoj), který proběhne v jihoafrickém Johannesburgu.
Jednání COP7 budou probíhat v Kongresovém paláci v Marrákeši (Palais des Congres de Marrakech) a předsedat jim bude marocký ministr životního prostředí, územního plánování a bydlení Mohamed Elyazghi. Od 29. října do 6. listopadu budou jednat jednotlivé národní delegace v pracovních skupinách a konference bude završena ve dnech 7. - 9. listopadu ministerskou částí na nejvyšší úrovni.
Zdoj - EKOLIST
|
